Stručně o autorovi, přehled knih

O autorovi knih "Nezhojené rány národa" a "Jizvy zůstávají / Dědictví zla stále živé", přehled všech knih                      https://nezhojene-rany-naroda.webnode.cz


  • Narozen 1961 v Mostě.
  • Studia: Gymnázium, ČVUT (Stavební fakulta).
  • Po studiích na ČVUT jsem chtěl na fakultě zůstat coby asistent. Měl jsem tehdy naprosto jasnou vizi věnovat se výuce studentů a vědě s cílem dosáhnout vědeckou hodnost CSc. a docenturu. Šéf katedry o mě stál, ale měl ale podmínku: abych vstoupil do KSČ. Což jsem odmítl. Protože na podmínce trval, kariéra ani nezačala, a už byla u konce.
  • Od roku 1981 putování po horách, vysokohorská turistika, postupně horolezectví, 3x Kavkaz (na černo za dob vlády KSČ), 5x Himálaje, 5x Andy, Fanské hory (v pamírské soustavě), Alpy, Balkán.
  • Po státnicích pár let v Průmstavu, pak tři roky podnikání ve stavebnictví. Podnikání však záhy začalo narážet na pochybná výběrová řízení, čemuž jsem se nehodlal podvolit. Stavebnictví pro mě skončilo.
  • Od roku 1993 (spolu s Jiřím Hladíkem) projekt Huascarán věnovaný expedici Peru 1970. Všichni členové této expedice zahynuli pod lavinou uvolněnou z vrcholu Huascarán při zemětřesení. Zahynulo tehdy i 70000 Peruánců. V projektu nešlo o cestopisani detailní zkoumání expedice, ale především o to, jak ženy horolezců vnímaly přípravy expedice, jak prožívaly její zánik a jak poté žily. Projekt Huascarán přinesl dvě knihy Huascarán [viz 1, 2 níže], dokument ČT, mnoho rozhlasových pořadů, sérii výstav atd., dále knihu "Říkali mu Ajšek" [3]. Při tomto projektu jsem se náznakem i setkal s tématikou komunistických represí. Ve třech rodinách totiž měli osobní zkušenost.
  • Od Huascaránu vedla cesta do neziskového sektoru, mezi děti s postižením. Jeden z horolezců, kteří zůstali pod Huascaránem, totiž pracoval v Jedličkově ústavu v Liberci. Po letech tam nastoupila i jeho dcera Alena, která v rámci projektu Huascarán navštívila spolu s dalšími rodinnými příslušníky horolezců Peru. Alena nás, autory projektu, pozvala na přednášky a besedy o Peru do Jedličkárny. Děti pak začaly tvořit obrázky s tématem Peru, And, Indiánů. Díky tomu došlo na netradiční spolupráci s Jedličkárnou a postupně vzniklo Výtvarné centrum pro děti s postižením Sněženka, Smržovka (společně s Jiřím Hladíkem), také kniha "Hledání - 100 let ústavnípéče v Liberci, Reichenbergu" [4].
  • Od roku 1997 samostudium - zločiny komunismu a nacismu, některé souvislosti týkající se druhé světové války a následného vývoje u nás. Též jsem se zabýval dopadem éry KSČ do dnešní doby, morálním dopadem současného vzestupu KSČ, zlehčováním zločinů KSČ atd. (využito v knize "NRN"). Při pročítání materiálů mně výrazně chybělo:

                       A)  Ztvárnění problematiky žen a rodin politických vězňů.

                       B)  Zachycení "vnitřního" světa muklů, jejich vrůstání do života po propuštění, vztahové záležitosti mukl/                           žena, mukl/děti, mukl/rodiče.

                       C)  Děti muklů.

                   Tato tři témata, stejně jako dopad éry KSČ do dnešní doby, jsem promítl do obou knih.

  • Od roku 2004 do r. 2012 práce na knize "Nezhojené rány národa".
  • Od roku 2014 práce na knize "Jizvy zůstávají".


Přehled knih

(Knihy byly vždy, s výjimkou knihy [6], spojené s rozsáhlými projekty. Na knihách/projektech [1] [4] jsem spolupracoval s fotografem Jiřím Hladíkem.)

První tři knihy, ač zasazené do kulis cizích zemí, nejsou cestopisem. V první z nich se objevuje téma žen, které přijdou vinou hor o manžela.

Čtvrtá kniha, "Hledání" [4], předznamenala zájem o historii. Navíc se zde opět projevilo ženské téma.

Ženské téma se později promítlo především do páté a sedmé knihy "Nezhojené rány národa" [5] a "Jizvy zůstávají" [7].

Šestá kniha, "Bláznivé pohádky" [6], vybočuje z celé tvorby, avšak má své místo. Dopřál jsem si v ní totiž "relax" po velmi těžké sedmileté práci na "Nezhojených ranách" a splnil si svůj sen z mládí napsat pohádky pro děti i dospělé, načerpal jsem sílu ke zpracování knihy "Jizvy zůstávají".

1) Huascarán, cesta končí, cesta začíná - věnováno rodinám horolezců, kteří zahynuli v Peru. Vydáno 1995.

2) Huascarán, život v údolí krásy a hrozby - věnováno obětem zemětřesení pod Huascaránem. Líčí nejen 3) katastrofu, ale i život pod Huascaránem v devadesátých letech. Kniha je spíše než dokumentem dokumentární beletrií. Vydáno 1999.

3) Výprava na Ararat - Říkali mu Ajšek. Jde o 2 knihy v jedné vazbě. První napsal Arnošt Černík, šéf expedice Huascarán 1970. Byl spisovatelem. Svou poslední knihu, Výprava na Ararat, dokončil před odjezdem do Peru. Odtamtud se nevrátil a rukopis ležel 30 let v šuplíku, než vyšel. Já jsem připravil textově knihu "Říkali mu Ajšek", kde je očima Černíkových přátel vypodobněn jeho mozaikový portrét, též jeho láska k horolezectví a horám, také zatčení jeho tchyně StB. Vydáno 2000.

4) Hledání - 100 let ústavní péče v Liberci, Reichenbergu. Kniha líčí německou i českou historii ústavu v Liberci. (Ústav se staral o léčbu a vzdělávání postižených dětí.) Jsou zde i osobní příběhy. Vydáno 2005.

5) Nezhojené rány národa (2012)

6) Bláznivé pohádky o Tanvaldských mašinkách pro děti a dospělé (2014)

7) Jizvy zůstávají s podtitulkem Dědictví zla stále živé (2018)