Zamyšlení - Co nám pan Šaroch vzkazuje?

Co nám pan Šaroch vzkazuje?

Článek je též na blogu v Respektu. ... https://vejrazka.blog.respekt.cz/co-nam-pan-saroch-vzkazuje/


Kdekdo cítí potřebu se projevit (ať tak či onak) ke kauze Babiš & Čapí hnízdo. Zde jedno zamyšlení navíc, pro mnohé čtenáře nic objevného. Prostý člověk může uvažovat takto: dotace byla určena pro malé a střední firmy. Nikoli pro firmu účelově vyjmutou z firmy velké jen proto, aby touto obezličkou na dotaci malá firma dosáhla a později se vrátila ke své matce. To jsou jasné promyšlené tanečky sledující jediný cíl: obejít poslání dotace a utrhnout ji i za cenu neetického jednání, získat něco, co danému jedinci nepatří.

Tomuto pohledu, který se nezabývá právnickými kudrlinkami, bylo blízké Šarochovo dvojí podpoření vydání Babiše & ke stíhání stejně tak jako Šarochovo odmítnutí zastavit Babišovo stíhání poté, co si jeho obhájci stěžovali.

Jeden by si myslel, že tyto kroky pana Šarocha ukazují, že kauza patří před soud.

Pak se stíhání zastavilo. Máme tu jakési prohlášení státního zastupitelství, kde je většina textu začerněna. Nejsem právník. Snažím se porozumět té spoustě řádků, kde se vysvětluje, proč kauza nepokračuje před soud. Možná měli zprávu začernit celou, byla by hnedka srozumitelnější.

  • Prohlášení nevyvrací, že Babiš & vyjmul z Agrofertu firmu, z níž se pak stalo Čapí hnízdo.
  • Nepopírá, že se firma tvářila jako nově začínající aktivita, k čemuž napomohly anonymní akcie. Spíše je patrné, že toto text potvrzuje.
  • Vyplývá z něj zájem Babiše na výstavbě areálu a jeho provozování, osobně se zapojil do přípravy i budování Čapího hnízda.
  • Zahrnuje Babišovo prohlášení o Čapím hnízdě coby nejlepším projektu, jaký kdy vymyslel.
  • Ze spisu vysvítá, že mezi Agrofertem a Čapím hnízdem panovaly při výstavbě i provozování nadstandardní vztahy.

Až potud by si jeden stále myslel, že vše je docela jasné a záležitost soudu náleží, že k tomu dokument státního zastupitelství směřuje.

Jenže v písemnosti se nakonec vynoří něco jiného: kroky ohledně dotace pro Čapí hnízdo byly sice účelové a eticky pochybné, ale Čapí hnízdo a Agrofert nebyly provázány. Tudíž nelze prokázat protizákonné jednání a dotace sedí, nic špatného se nestalo. (Prohlášení uvádí mnohem víc, vtěsnání všeho důležitého do tohoto článku by zastřelo jeho vyznění.)

Zdá se mi, že sdělení, které na straně jedné jasně ukazuje na slabá místa Babiše &, avšak zároveň na straně druhé jeho jednání posvěcuje a vzkazuje "vše ok, zapomeňte", si protiřečí. Nerozumím tomu. Opět konstatuji: nejsem právník a ve změti kliček a různobarevných nasvícení se nevyznám.

Dobrá tedy, nerozumím. Přesto mě však pronásleduje otázka: Skutečně neměl pan Šaroch dost důkazů k tomu, aby posunul případ k soudu? Není možné i jiné vysvětlení?

Co když je to takto:

Státní zástupce si je jist správností obvinění.

Je však zároveň pod tlakem.

Případný obviněný bude ještě dva roky u moci, pravděpodobně i další čtyři roky. Dlouhá doba. Každý zaměstnanec placený ze státního rozpočtu zaujímající vyšší pozici anebo místo, kam se dostávají citlivé informace a kauzy, se může ocitnout v situaci, kdy bude jeho budoucnost záviset jen a jenom na přízni vrchnosti. Může mu být vyhrožováno koncem kariéry přímo i nepřímo. Někdy se ani vyhrožovat nemusí. Stačí, když daný jedinec ví, že může být jeho kariéra ukončena tak, jako se stalo jiným nepohodlným, a ví, s kým má tu čest. Kolik osob se vrchnosti v posledním roce a půl znelíbilo a s jakými následky?

Nemohlo být státnímu zástupci vyhrožováno i něčím horším? V minulosti důstojníci StB rádi "starostlivě" upozorňovali odpůrce komunistického režimu: "Něco se může stát vaší ženě, dětem, rodičům. Rozmyslete se." Ach, já zapomněl! Pana Šarocha nikdo neovlivňoval. Prohlásil to on sám. Věřit tomu můžu (rád bych), ale nemusím. Koho mocní přitlačí a dostanou do kolen, ten se nesvěří. (Pane Šarochu, promiňte, tato úvaha je zcela namístě.) 

A dál: Babišovi & šlo o kriminál. 

Člověk jeho typu, dravec jdoucí si tvrdě za svým hlava nehlava, navíc s mediálním, finančním a politickým zázemím v zádech, má všechny páky k tomu, aby unikl. Šelma zahnaná do kouta útočí. Navíc, když ta šelma má velké zuby a je plná síly. Ochotných, servilních a všeho schopných pomocníků najde vždy dost - peníze a postavení voní. Komunisté na tom měli založený svůj režim.

Vynechejme nyní pana Šarocha i Babiše &.

Pokud by se kdokoli dostal do podobné situace, totiž že by mohl dát spravedlnosti průchod, avšak narazil by na výhrůžky a extrémní tlak zamést kauzu pod koberec, co by mohl udělat? Jak najít vyvážený stav mezi přesvědčením o nutnosti naplnit spravedlnost a oprávněnou obavou o kariéru, o sebe, o blízké? (Kolik jedinců přesně toto v minulosti řešilo?) Co takhle systém "chytrá Horákyně"? Tedy:

1) Popsat jasně důvody směřující k obvinění. Kdo není hluchý, pochopí.

2) Vzápětí však provést otočku a zasmečovat: "Vše je v pořádku, nikoho neobviním." A touto cestou se vyhnout (drakonickému?) tlaku na svou osobu.

Je v textu státního zastupitelství toto poselství? Šifra občana a mistra pana Šarocha?


PS.:

Tyto myšlenky nemohu opřít o přímé důkazy, jen o intuici a znalost metod Babiše &. Po čtyřech letech zůstává pachuť a prostor pro domněnky, které mohou být realitou.

Co je však jasné, že spravedlnost u nás, stejně jako za komunistů i v jiných dobách, je dvojí: jedna pro pány, zbytek pro nás.Pro nás, které už současná vrchnost ani nebere jako občany, ale jako pouhou stafáž ve svých mocenských ambicích a hrách.

Dvojí spravedlnost... Jak to kdysi napsal Karel Havlíček Borovský?

    Nechoď, Vašku, s pány na led, 

    mnohý příklad známe,

    že pán sklouzne a sedlák si

    za něj nohu zláme